Historie Bechyně

Historie

Na místě města v 9. století bývalo slovanské hradiště (podle Kosmovy kroniky jedním z nejdůležitějších správních center tehdejších Čech). Další zmínka v roce 1268, koupí města Bechyně (Do té doby pustá osada na skále, patřící pražským biskupům.), králem Přemyslem Otakarem II.. Po koupi se Přemysl Otakar II. rozhodl, že zde postaví svůj hrad. Nejvýznamnější majitelé Bechyně byli Šternberkové, na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele. Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem, pak přišel úpadek na město okresní a postupně ztrácela svůj význam.

Na historické fotagrafii vyobrazeno údolí řeky Lužnice, Zářečí, zámek, klášter....období mezi 1900-1930.

Název města

První užítí jména města se objevilo v roce 1167. Po smrti krále Přemysla Otakara II. se však majitelé zatím jen osady(Než Jan Lucemburský rozhodl o změně z osady na město a nechal opevnit předhradí.), často střídali. Od 15. století vzkvétalo ve městě také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách, která dodnes funguje a nadále se v ní vyučuje.

Pamětihodnosti:

•Zámek - V 16. století jej (původně gotický hrad) nechal Petr Vok z Rožmberka přestavět na své hlavní, nejmilejší a tehdy ještě mládenecké sídlo v reprezentativní renesanční zámek, kde se také později (v roce 1580) Petr Vok oženil s Kateřinou z Ludanic. Po smrti statšího bratra Viléma z Rožmberka, zdědil Petr Vok celé rožmberské panství (do kterého náležela i Bechyně), avšak Vok nezdědil "pouze" rožmberské panství, ale i dluhy po bratrovi Vilémovi. Proto nedobrovolně obětoval v roce 1596 Bechyni rodu Šternberků, aby smazal dluhy.
Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru jsou umístěny výstavní expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie, tvořené převážně exponáty z mezinárodních keramických sympozií. V bývalé zámecké sýpce je umístěno Muzeum Vladimíra Preclíka.
•Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, vévodící skále nad Lužnicí, vznikl v roce 1491, původní klášter Augustiniánů zde fungoval již v první polovině 14. století. V interiéru zaujme vzácná sklípková klenba a náhrobní kameny držitelů Bechyně.
•Dominantou Masarykova náměstí s řadou historických domů je děkanský kostel sv. Matěje. Kostel vznikl na přelomu 13. a 14. století a dnešní podobu získal po přestavbě v roce 1740. Uprostřed náměstí je lípa T.G. Masaryka z roku 1918.
Hřbitovní kostel sv. Michala s barokní eliptickou centrálou nechal postavit ve druhé polovině 17. století Jan Norbert ze Šternberka. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Na hřbitově odpočívá "dcera národa" Karla Havlíčka Borovského. Poblíž kostela sv. Michala upomíná na zaniklou židovskou komunitu ve městě bývalý židovský hřbitov s náhrobky z druhé poloviny 17. století.

Zajímavosti

•Místní lázně, jejichž tradice sahá do první poloviny 17. století, se specializují na léčbu a rekondici pohybového ústrojí s využitím přírodního léčebného zdroje - slatiny z nedalekých Blat.
•Keramická tradice města se píše od 16. století, kdy se ve městě rozvíjelo hrnčířství a kamnářství. Klasickou střešní krytinu „bechyňské háky“ lze ještě dnes spatřit na některých domech. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách. Ve východní části města (Na Libuši) stojí od roku 1961 továrna na sanitární keramiku, do podniku Jihočeská keramika roku 1991 vstoupila společnost Schweizer Keramik Holding AG Laufen a společně se znojemskou provozovnou patří nyní pod firmu Laufen CZ se sídlem v Praze.[2]
•Hasičské muzeum s unikátní sbírkou staré hasičské techniky bylo v roce 2001 přestěhováno z židovské synagogy do budovy muzea na náměstí Tomáše Garriguea Masaryka. V prostorách synagogy bylo k 1. červenci 2006 otevřeno vůbec první české Muzeum turistiky.[3]
•V roce 1903 vybudoval František Křižík jednu z prvních elektrifikovaných železnic v Rakousko-Uhersku, elektrickou dráhu Tábor – Bechyně. Nostalgické vyhlídkové jízdy původní soupravy se konají v letní turistické sezóně.
•Na bohatou divadelní tradici města, kde se již v roce 1855 hrálo ochotnické divadlo, navazují divadelní přehlídky Kulturního domu. V Kulturním domě je i Galerie u Hrocha, Městská knihovna a pivnice "Kulturák". V Bechyni se konají každoroční divadelní přehlídky: od roku 1971 Divadelní Bechyně (původně armádní soutěž), od roku 1994 v zimě Bechyňské perlení, od roku 1992 v létě v klášeterní zahradě Divadlo v trávě, od roku 1994 Bechyňské jaro, od roku 1993 Faustování (loutkové divadlo a loutkářství) atd.
•Město disponuje sportovním stadionem s dětským a plaveckým bazénem a je vyhledáváno vodáky (Lužnice s přítoky – říčka Smutná a Židova strouha) a turisty díky okolní přírodě.
•Od května roku 2011 probíhá archeologický průzkum při rekonstrukci náměstí.